Přeskočit na obsah

Michel Gravel (fotograf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michel Gravel
Narození1936
Montréal
Úmrtí13. ledna 2021 (ve věku 84–85 let)
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Gravel (193613. ledna 2021) byl kanadský fotograf a jeden z předních fotoreportérů v Quebecu.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co v roce 1954 ukončil studium fotografie, pracoval Gravel v letech 1956 až 1957 pro Studio David Bier. Poté pracoval pro noviny jako Le Devoir, Montreal Gazette a La Presse. Během svého aktivního období se věnoval významným událostem, jako byla vietnamská válka nebo letní olympijské hry 1976.[2] Oficiálně odešel do důchodu v roce 2005. Ve stejném roce bylo několik jeho fotografií vystaveno na retrospektivní výstavě v Maison de la culture Frontenac v Montrealu.[3]

Michel Gravel zemřel 13. ledna 2021 ve věku 84 let.[4]

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]
Novinářský fotoaparát Graflex Speed Graphic, střední formát 2,25×3,25, objektiv: Ektar F4.5, 101mm, štěrbinová závěrka, asi 1920–1930

Gravel je pro několik historiků umění novinářský fotograf.[5] Podle historika Michela Lessarda však umělecká kvalita Gravelovy práce zůstává nepopiratelná, od portrétu politiků až po reportáž aktuálních událostí.[5] Jednou z jeho pozoruhodných fotografií je portrét slepé mladé dívky, která se i přes své postižení snaží dívat fotografovi do objektivu. Michel Gravel ve své práci upřednostňuje přístup, který kombinuje citlivost subjektu a smysl pro geometrii. Vytvářením fotografií, které mají překvapit, se vždy snažil vzbuzovat emoce.

Gravel vystavoval svou práci v několika galeriích v Kanadě a ve Spojených státech. Účastnil se na obsahu několika odborných časopisů. Jeho fotografie jsou součástí kolektivní paměti.[5][6] Podle samotného Gravela je novinářská fotografie uměním vidět obraz a vědět, jak ho sdělit.[7]

Po technické stránce začal Gravel, stejně jako průkopník Conrad Poirier, s fotografickou kamerou Speed ​​Graphic 4x5, poté používal Rolleiflex 6x6 (který používal 120-film).[5][8]

V letech 1960–1965 začal pracovat s kinofilmovým formátem 35 mm a postupně nahradil starý dobrý Speed Graphic. S menší a lehčí technikou se mohl Michel Gravel pohybovat snadněji. Gravel, který moc nepodléhal inovacím, s sebou nosil dva fotoaparáty: tradiční Rolleiflex a 35 mm. O několik let později přešel na pohodlnější formát 35 mm a používal dva 35 mm fotoaparáty Nikon: jeden s barevným filmem a druhý s černobílým.

Vyvolávání a přenos fotografií do redakce byl však stále komplikovaný. Využívala se technika belinografu a negativy se přenášely také po telefonní lince, což byl nestabilní a dlouhý proces. Přenos jedné fotografie trval dobrých 8 minut. Aby byla dodržena lhůta pro velké deníky, Gravel vyvolával své negativy přímo na místě, pomocí vysoušeče vlasů je vysušil, pak vytiskl a poté je co nejrychleji odeslal.

K přechodu na digitální formát došlo u umělce v roce 1999, aniž by došlo k transformaci jeho vize fotografie,[5] ale s úlevou, že již nemusel nosit těžkou temnou komoru, aby mohl své fotografie vyvolat, než je poslal telefonicky do novin.

Ceny a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Získal nejméně jedenáct kanadských ocenění, včetně dvakrát Kanadskou národní Grand Prize. Michel Gravel byl jmenován novinářským fotografem roku 2005 Asociací novinářských fotografů v Montrealu (APPM) a získal cenu Asociace kanadských fotografů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Gravel (photographer) na anglické Wikipedii.

  1. LESSARD, Michel. Montréal au xxe siècle, regards de photographes. Montreal: Éditions de l'Homme, 1995. (francouzsky) 
  2. La traversée [online]. 2. července 2011. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Michel Gravel (1936) [online]. 4. července 2017. Dostupné online. (španělsky) 
  4. « C’était vraiment un pionnier de la photo » [online]. 13. ledna 2021. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. a b c d e Michel Lessard et collectif d'auteurs, Montréal au XX., regards de photographes, Éditions de l'Homme, Montréal 1995, 335 s.
  6. Taylor vue par Michel Gravel[nedostupný zdroj]
  7. Magazine Studio 1. www.lestudio1.com [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  8. Le journalisme en images, Petite histoire de la photo de presse au Québec[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (francouzsky) Michel Lessard,Serge Allaire, Martin Brault, Lise Gagnon et Jean Lauzon, Montréal au XX. : regards de photographes, aux Éditions de l'Homme, Montréal 1995, 335 pages

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]